--- ___ Projekt ReBeL ___ ---
Přihlásit   Vyhledávání
Skip Navigation Links
Home
ReBeL
Partneři
Projekt >
Zapomenuté pověsti >
Pozoruhodnosti
Foto galerie
Kontakt
Ubytování
Stravování
Služby >
Scroll up
Scroll down
poznávací
sportovní
ozdravné a regenerační
vzdělávací a konferenční
Scroll up
Scroll down
O Flaschnerovi
O Bílé paní Hroznětínské
O napoleonském vojákovi
O pokladu na Welflingu
O Rokli smrti (Totnlóch)
O strašlivém Ruprechtovi
O založení Velkého rybníka
O Žluté cestě (Harthólóbigewég)
O zakleté panně
Scroll up
Scroll down

Odkazy

  • Horská služba
  • Hory aktivně
  • OS Rosnatka, základní článek hnutí Brontosaurus

Galerie

  • Historický horník
  • Model
  • Model
  • Model dolu
  • Model věže
  • Jáchymovský tolar
  • Minerály
  • Historické sklepy
Skip Navigation Links>ReBeL

   

 

Slavný pytlák z Božího Daru aneb česko-saská byrokracie v 16. století.
 
Na Božím Daru v Krušných horách  žil v 16. století muž, který se stal známým pytlákem, o němž na česko-saském pomezí Krušných hor dlouho kolovaly úžasné historky. Spolu se saským pytlákem Karlem Stülpnerem se svého času stal oblíbeným lidovým rebelem Krušnohoří. Jmenoval se Peter Epperlein a živil se zakázaným lovem zvěře. Pytlačil zejména na saské straně hranice.V létě roku 1565 zastřelil v lesích u saského Breitenbrunnu statného jelena a v noci jej tajně přepravil přes hranici domů na Boží Dar. Pytláka však někdo udal saskému kurfiřtovi a celá záležitost se dostala před soud. Z podnětu Sasů byl Epperlein  na Božím Daru zatčen a vsazen do místní šatlavy. V prosinci 1565 saský kurfiřt požádal na české straně pražského arcivévodu Ferdinanda o pytlákovo vydání do Saska za účelem soudního procesu. Arcivévoda však byl liknavý a předal celou záležitost k vyřízení úřadům v Jáchymově. Za pytlačení byly nejpřísnější hrdelní tresty a Epperleinovi hrozila šibenice. Čas ubíhal, měsíce plynuly a pytlákovo vydání Sasům se skrze řehtání úřadního šimla v Praze a Jáchymově stále oddalovalo. A protože vězně bylo třeba živit na náklady obce, stal se Epperlein pro božídarskou městskou radu brzy velkou finanční přítěží. Na jaře roku 1566 se vydal saský soudní úředník Hans Todt ze Schwarzenbergu do Jáchymova, aby celou záležitost urychlil.
Krátce poté přišel z Prahy do Jáchymova přípis v tom smyslu , aby bylo od Sasů vyžádáno přesné znění Epperleinovy obžaloby. Pokud tato nebude brzy k dispozici, měl být vězeň pro růst nákladů na jeho obživu propuštěn. Leč opět se nic nevyřídilo a dál vládla v cause Epperlein papírová válka mezi městy Schwarzenbergem, Jáchymovem a Prahou. Konečně v květnu 1566 došla z Prahy zpráva, aby si sasští úředníci pytláka na Božím Daru převzali do své moci. Ovšem za předpokladu, že uhradí všechny náklady na stravu vězně. Saské úřady však žádaly slevu a tak se vydání Epperleina opět nekonalo. Nakonec byla na Božím Daru z místních úředníků jmenována vyšetřovací komise, jež celou záležitost projednala dne 15. června 1566. Božídarský soud odmítl 9 bodů saského obžalovacího spisu a uvěřil tvrzení Epperleina, že je zcela nevinný. Ten se dušoval, že nikdy nevlastnil pušku a tudíž nikdy nemohl střelit žádného jelena a v životě prý nepřekročil saskou hranici. Poté šla z Jáchymova do Drážďan žádost o propuštění vězně. Sasští úředníci sice trvali na svém právním stanovisku vůči pytlákovi, na další řízení však rezignovali a ponechali konečné rozhodnutí na české straně. A tak byl pytlák, jenž se mezitím stal lidovým hrdinou, propuštěn na svobodu. Náklady na jeho stravu ve výši 115 zlatých božídarské městské radě nikdy nikdo neuhradil.
 
PhDr. Stanislav Burachovič
Karlovarské muzeum
_________________________________ HUP spol. s r.o. _________________________________